Ucitele

Kamaradka Betul me pozvala do Izmiru. Nevedomky mi tim nabidla dalsi srovnani. Zatimco ona studuje a bydli v Burse, jeji rodina bydli a pracuje v Izmiru. A copak je to za rodinu? Opet neco noveho. Rodina ucitelu. Rodina konzervativni. Maminka chodi v satku, ale ucit v satku se nesmi ani v soukrome skole, takze jej odklada. Tatinek je reditel, je neustale na telefonu a vikendy tez travi ve skole. Kazdy z nich vsak vydelava asi obdobnou castku, jako maji ucitele v Cesku, mozna i castku vyssi. V cem je rozdil? V nakladech na zivot. Bydleni ve velkych mestech (vyjma Istanbulu) tu odhaduji asi na 50 % oproti Brnu. Pronajem bytu v dobre ctvrti se tremi loznicemi, obrovskym obyvacim pokojem, kuchyni, dvema koupelnami a dvema balkony, s parkovacim stanim a udrzbou domu vyjde asi na deset tisic korun. Porizeni takoveho bytu pak asi maximalne 1.2 milionu, jelikoz se jedna o stavbu relativne starou: 8 let. 

No neni to krasa? Navic statni ucitele maji automaticke socialni a zdravotni pojisteni, coz v jinych sferach neexistuje. Nejvetsi rozdil ale je v tom, ze ucitele jsou tady nesmirne respektovani a vazeni. Maji ohromnou prestiz. Pedagogicke fakulty jsou nesmirne oblibene, ne jako plan B, ale jako plan A. Tim padem je tu obrovske mnozstvi mladych ucitelu. Po absolvovani pedagogicke fakulty se valna vetsina vydava do skolstvi a uci.

Opet tleskam, krasa! Nasim ucitelum v Cesku chybi mladi, penize, uznani spolecnosti a hlavne respekt. Tri ctvrtiny z nich jsou starsi 40 let, platy maji jako v Indonesii ci v Argentine. Po absolvovani utikaji do jinych sfer za lepsim. A ja se jim vubec nedivim.