pondělí 29. října 2012

28. a 29. rijna

Asi pred tydnem me napadlo uskutecnit pozorovani. Potichoucku sledovat v mediich, na socialnich sitich ci skrze me pratele, kolik lidi a za jakych okolnosti se zmini o Dnu vzniku samostatneho ceskoslovenskeho statu, 28. rijna. Posleze srovnat...

Vcera jsem cetla zpravy, sledovala socialni site atd. uplne bezne, jako to delavam casto. Nic zvlastniho. A vite vy co? Probehl projev prezdenta a udelovani statnich vznamenani. Nenasla jsem zadnou zminku nebo pripominku od nepolitiku. Ze by to lide "zazdili", protoze to vyslo na nedeli? Mozna...



Kazda zeme slavi ci "slavi" den vzniku statu jinak. Mohu uvest priklad z Turecka, kde se mi jiz dvakrat postestilo videt reakci lidi na Svatek Republiky (tak nejak bych to volne prelozila). Jde o to, ze si lide navzajem preji "hezky Svatek Republiky" (obdobne jako my "stastne a vesele"). Po cele zemi se konaji upominkove akce a pruvody z vlajkami, loucemi a svickami, odznacky Atatürka atd. Na socialnich sitich maji Turci v tento den jako profilovou fotku tureckou vlajku ci podobiznu Atatürka. A popravde, moje zed na FB se hemzi nejruznejsimi posty o jejich milovanem vudci a krasne zemi. A vite vy co je vtipne? Slavi se hned po tom nasem, tj. 29. rijna!
Milovany Atatürk, vprostred turecka vlajka

Oslavne pruvody

Priklad postu na socialni siti

Priklad postu na socialni siti


Cesi si casto postesknou, ze nemaji hrdiny, nemaji moc na co byt hrdi. Ja bych spise rekla, ze zapominaji, nezajimaji se a to, co mame, pro ne neni dost. Ja jsem osobne pripominku naseho prvniho ceskoslovenskeho prezidenta Masaryka ci  vzniku Ceskoslovenska  na FB nikdy nevidela, a Svateho Vaclava uz tuplem ne. Co je to s nami? Na Valentyna atakujeme kvetinarstvi a cukrarny, cim dal popularnejsi se stava Halloween, ale co nase svatky? Cetla jsem, ze Tomio Okamura zalozil tradici kazdorocniho sazeni Stromu republiky o 28. rijnu. Krasny napad. Jen tak dale! Udelejme z nasich vyroci popularni svatky!

Zpetne vsem preji krasny 28. rijen - Den vzniku Ceskoslovenska!
Cumhuriyet Bayramimiz KUTLU OLSUN!

pondělí 15. října 2012

Zivot s Turkem

Cesi se me casto ptaji, jake to je, chodit nebo zit s Turkem. Slysim spoustu nevyrcenych otazek. Horsi je, kdyz se zeptaji narovinu. To mam pak problemy se nesmat.

Tak jak to tedy je?
Predem musim rict, ze Turek je clovek. Muslim je take clovek. Zni to banalne, ale spousta Cechu si muslima predstavuje naprosto mylne, a zridka kdy mam pocit, ze by si jej predstavovali jako cloveka.
Jsme jen lide, proto rozumim tomu, ze je tak snadne vytvorit si predsudky po spatnych zkusenostech s par jedinci z urciteho etnika ci nabozenske skupiny v okoli. Co me ale zarazi, a zarazet jen tak neprestane, je fakt, ze Cesi maji casto predsudky i (ci hlavne) vuci tem, se kterymi se prakticky nikdy nesetkali a informace cerpaji jen z mainstreemovych medii ci od populistickych kriklounu nebo z cilene zaujatych webu.

S takovymi, co rypou, se automaticky nebavim. Zbytek lidi ma jakousi povrchni znalost techto kultur. Tak jako ja, nez jsem se sem vypravila poprve. 

"Privazou te ke sporaku, omotaji do satku a udelaji ti pet deti, ktery budes muset rodit doma. Navic se budes  manzela delit s osmi dalsimi zenami."
Tak toto jsem parkrat v ruznych obmenach slysela jako varovani pred mym tureckym pritelem. A co na to rict?

Satek
Satek nosim. Desite se? Nemusite, nosim ho totiz maximalne kolem krku. V pritelove rodine zeny satek nenosi, zastancem teto tradice on opravdu neni.

Sporak
Pro Turky (rec je o muzich) je jidlo snad nejdulezitejsi vec v manzelstvi =). Jak jinak si mam vysvetlit, ze kazdy zenaty muz ma tzv. turecky sval; cili pod kosili vice ci mene rysujici se brisko. Nicmene se tu zeny ke sporaku neprivazuji. 
Dalsim zajimavym bodem jsou zeny v domacnosti. Muslimskym zvykem je, ze muz pracuje a zena se stara o manzela a o potomky. Tato tradice vychazi z koranu, kde se na vychovu deti klade duraz. V praxi to dnes vypada tak, ze  nektere zeny jsou doma, jine pracuji. Moznost volby obvykle maji. Nektere rodiny jsou pysne na sve vzdelane a pracujici divky/zeny, jine rodiny (ty konzervativni) jsou hrde, ze napr. dcera pracovat nemusi. 

Pet deti
Ne kazdy muslim chce spostu deti. Nekteri chteji jedno ci dve. Zalezi to na rodine, ze ktere pochazi. 

Polygamie
V muslimskem svete je pocet manzelek omezen na maximalne ctyri manzelky. Respektive je to maximalni mnozstvi, ktere doporucil Mohamed. Polygamie vychazi z faktu, ze ve stredoveku zemrelo mnoho muzu ve valkach (to je moje oduvodneni). V Turecku mnohozenstvi legalni neni. V arabskych zemi toto legalni je, ale jednoduche to neni, jelikoz muz musi plnit sve povinnosti rovnym dilem. Takze se take muze stat, ze mate doma ctyri zenske, ktere vas po pracovnim dnu totalne ztahaji a jeste k tomu vybrakuji penezenku. Potrebuje-li jedna novy satek, musi dostat satek vsechny. 

Polevani kyselinou, rezani hlavy
Kazdy nejspis slysel o muslimech, jez byli odmitnuti a tak danou zenu ci divku polili kyselinou. Toto a dalsi porusovani zenskych prav, jako napriklad nucene svatby, provdavani malych holcicek, ponizujici nebo hruzne fyzicke tresty jako je biti nebo jiz zminene polevani kyselinou, ukamenovani k smrti ci vsudypritomne nasili na zenach, je typicke pro Pakistan a jeho tradicni pravo Vani (jez je samozrejme ilegalni, lec hojne uzivane).
Rezani hlavy jako trest za pokus o rozvod je typicky pro Afganistan, nikoli pro muslimy. Co k tomu muzu rict? Jen to, ze Afganistan je podle zpravy Nadace Thomson Reuters nejhorsi zeme pro zeny.

Bez dcerky neodejdu, nase znama v Kataru, sousedova teta v Saudske Arabii...
Bavi me historky mych kamaradu, jak se jejich teta, kamaradka ci znama vdala do arabske zeme, porodila deti, a po rozvodu si je nemohla odvezt s sebou do Ceska. Casto se ptam, jak to cele dopadlo a cekam, az se alespon jednou, jednou jedinkrat ozve "ale Turek neni Arab, ze".
Mimochodem, jedna spoluzacka na gymplu cetla "Bez dcerky neodejdu" a pak pri zjisteni, ze mam pritele muslima, na me hledela plna obav, nechapavosti a kdo vi ceho jeste. Rada bych ji touto cestou vzkazala, ze alespon ve filmu je posledni zaber na stastnou maminku s dcerkou, ktera utekla z Iranu na svobodu, a kraci k americke ambasade... ...v Turecku. A tento pribeh je asi tak dvacet let stary, tudiz zadna novinka.

Rada bych vsem vzkazala, ze zivot s mym Turkem je bajecny. A jelikoz si na nej nemuzu stezovat, maji alespon moje kamaradky vice prostoru na jejich stiznosti=)




neděle 7. října 2012

Lahmacun, kroupy, valka a pes

Posledni dobou se toho deje spousta. Pracuji, snazim se nezblaznit z tech 25 deti a dalsich asi 10 dospelych v jazykovce, a z 15 napul deti - napul dospelych erasmaku. Nejen to hybe mym zivotem. Jsou tu i malickosti. Ve ctvrtek mi nefungovala platebni karta a nemohla jsem zaplatit za obed s sebou (pro rodinku). Pan mi v te restauraci tedy vecne sdelil, at penize prinesu v pondeli. To byl pro me obrovsky wake-up. Jako za starych casu. Oni si jsou jisti, ze jim tech 15 lir donesu. Samozrejme, ze donesu. Nedokazala bych se na sebe podivat do zrcadla, kdyby ne. Par lidi me v zivote ucilo, abych nesrovnavala. Ale tady, promin mi to Ladi, nemam jinou moznost - srovnavam; rikam si, co by se asi tak stalo v Cesku. 
To ctvrtecni odpoledne prineslo jeste bourku, a nejen to. V noci ze stredy na ctvrtek dopadla na turecke uzemi strela ze Syrie a zabila pet civilistu. Turecko tento utok opetovalo. V parlamentu zacali okamzite jednat a vlada pozadala o povoleni k vyslani armady na syrske uzemi. To bylo vlade umozneno, pokud to uzna za vhodne. Zacalo se mluvit o valce. Pochazim z Ceska. Jsem porevolucni dite, nic takoveho se tam nedeje, sousedni zeme nevalci. Ani sousedni zeme nasich sousedu. S Talgim jsme to probirali, vsechny mozne intervence, spojence atd. V tu chvili prisla bourka. Vsude cerno, dest a kroupy. Na pronstanstvi za nasim domem se objevil pes. Uplne zmateny; netusil vubec co delat. Kroupy padaly cim dal tim vetsi a jeho to bolelo. Pres dest neslysel nase volani, snazili jsme se jej prilakat pod strechu. Mamka a Talgi se tedy vydali ho bud prilakat nebo zahnat pod nedaleke stromy a krovi. Chudak pes, pres spatne zkusenosti s lidmi pred nimi utikal. Alespon jej nasmerovali na ten remizek. Pejska mi bylo lito, musel byl strasne potluceny a vydeseny. V kombinaci s opravdu silenou bourkou a tmou uprostred dne, vypukly me obavy z mozne valky naplno. Zadna bourka vsak neni nekonecna a i ta mistni hruza prestala. A valka? V Ankare a Istanbulu protestuji mnoha tisicove davy proti valce. Turecko valcit nechce. Nechce intervenci. A doufejme, ze i vikendove odstrelovani je jen bububu. Tudiz se me obavy rozplynuly. 

Zitra donesu 15 lir do restaurace za lahmacun, pejskovy rany se zahoji, snad se i necha ochocit, a valka? Ta neni moc pravdepodobna.

Jak to hlasaly kvetinove deti? "Make love, not war!" Tak jdu podporit mir na Blizkem vychode...

pondělí 1. října 2012

Pani ucitelka

Vzpominam si na sve prvni dny ve skole. A pak na dalsich x let. Pamatuji si, jak jsme pani ucitelku milovali, nesnaseli, jak jsme se ji vtirali nebo vyhybali. 
Ja jsem se stala pani ucitelkou. Ucim deti z druhe a treti tridy. Jsou to zlaticka, dablici, neposedove, stydlini, naprosti extroverti, rychlici i pomalousove, jsou to genialni kreativni hlavicky. Stravila jsem s nimi zatim jen par hodin, ale mame se radi a rozumime si. Tedy rozumime - rozhodne nemyslim lingvisticky. Kdyz je neco naucim, nejsem si jista, jestli vi, co to znamena. Nekdy mi odpovidaji na "how are you?" "my name is". Pozoruji na nich, jak jsme odlisni. Premysli uplne jinak. Detsky. Mohou v klidu prestat v pulce cviceni jen proto, ze zvoni na prestavku. Uprimne se smeji. Uprimne se mraci. Cokoliv barevneho hltaji ocima. 

Mam velike stesti, ze me deti respektuji a maji rady - zatim :D
Ja je muzu ucit jen anglictinu, ale ony me uci premyslet jinak, byt vice kreativni, osvojit si jine pristupy a na pravidla se divat z druhe strany.