Posledni dobou se toho deje spousta. Pracuji, snazim se nezblaznit z tech 25 deti a dalsich asi 10 dospelych v jazykovce, a z 15 napul deti - napul dospelych erasmaku. Nejen to hybe mym zivotem. Jsou tu i malickosti. Ve ctvrtek mi nefungovala platebni karta a nemohla jsem zaplatit za obed s sebou (pro rodinku). Pan mi v te restauraci tedy vecne sdelil, at penize prinesu v pondeli. To byl pro me obrovsky wake-up. Jako za starych casu. Oni si jsou jisti, ze jim tech 15 lir donesu. Samozrejme, ze donesu. Nedokazala bych se na sebe podivat do zrcadla, kdyby ne. Par lidi me v zivote ucilo, abych nesrovnavala. Ale tady, promin mi to Ladi, nemam jinou moznost - srovnavam; rikam si, co by se asi tak stalo v Cesku.
To ctvrtecni odpoledne prineslo jeste bourku, a nejen to. V noci ze stredy na ctvrtek dopadla na turecke uzemi strela ze Syrie a zabila pet civilistu. Turecko tento utok opetovalo. V parlamentu zacali okamzite jednat a vlada pozadala o povoleni k vyslani armady na syrske uzemi. To bylo vlade umozneno, pokud to uzna za vhodne. Zacalo se mluvit o valce. Pochazim z Ceska. Jsem porevolucni dite, nic takoveho se tam nedeje, sousedni zeme nevalci. Ani sousedni zeme nasich sousedu. S Talgim jsme to probirali, vsechny mozne intervence, spojence atd. V tu chvili prisla bourka. Vsude cerno, dest a kroupy. Na pronstanstvi za nasim domem se objevil pes. Uplne zmateny; netusil vubec co delat. Kroupy padaly cim dal tim vetsi a jeho to bolelo. Pres dest neslysel nase volani, snazili jsme se jej prilakat pod strechu. Mamka a Talgi se tedy vydali ho bud prilakat nebo zahnat pod nedaleke stromy a krovi. Chudak pes, pres spatne zkusenosti s lidmi pred nimi utikal. Alespon jej nasmerovali na ten remizek. Pejska mi bylo lito, musel byl strasne potluceny a vydeseny. V kombinaci s opravdu silenou bourkou a tmou uprostred dne, vypukly me obavy z mozne valky naplno. Zadna bourka vsak neni nekonecna a i ta mistni hruza prestala. A valka? V Ankare a Istanbulu protestuji mnoha tisicove davy proti valce. Turecko valcit nechce. Nechce intervenci. A doufejme, ze i vikendove odstrelovani je jen bububu. Tudiz se me obavy rozplynuly.
Zitra donesu 15 lir do restaurace za lahmacun, pejskovy rany se zahoji, snad se i necha ochocit, a valka? Ta neni moc pravdepodobna.
Jak to hlasaly kvetinove deti? "Make love, not war!" Tak jdu podporit mir na Blizkem vychode...
Žádné komentáře:
Okomentovat