sobota 1. září 2012

Homesick

Zivot v zahranici vas nauci milovat vasi zemi. 
Jednoduse pravdive.

Clovek se musi podivat jinam, aby mohl byt vlastencem, patriotem ci narodovcem. Musi porovnavat. Pak uvidi dobre i zle.

Mne chybi mimo jine jedna barva. Jedna se takovou tu krasne cerstve-zelenou. Louky, lesy, aleje, zahradky, vinice i mestske parciky a travniky. Zelenaji se.
Tady je vsecko suche, nektere listnace uz dokonce zacinaji zloutnout, ikdyz podle kalendare na to maji jeste dost casu. Je totiz sucho, kazdorocni letni sucho. Ne pro Turky, ale pro me. Leto mam spojene s letnimi bourkami a letnimi tabory, kde jsme se prali o posledni par suchych ponozek. To se tady nemuze stat. Za posledni dva mesice tady prselo dvakrat na deset minut. A tak si tu nedelame starosti se zahradnim nabytkem, tak jako vy v Cesku. Dest? Rosa? Ne, jen slunce. Koberce a pohovky na balkonech a terasach? Kazdy to tak ma. Proc ne. Ale to pohodli mi nemuze vynahradit tu zelenou, krasnou cerstvou zelenou.

Žádné komentáře:

Okomentovat