Pomoooc, deti se zblaznily!

Znate ten pocit, kdy je vam bidne, chcete se tak akorat zakutat do perin a nikoho nevidet? Ale do prace musite. Tak jako ja. Jenze narozdil od mnohych me v praci neceka stos papiru a databaze. Ceka me tam asi deset deticek. A prave v takovych tech spatnych dnech jsou "me" deti bud tou posledni kapkou, nebo absolutni terapii. Dnes jsem mela to stesti, ze se postaraly o moji terapii. Jeste sladsi a zlobivejsi nez obvykle. Po dvou hodinach mame kratickou prestavku na obed. Par rodicu, kteri deti doprovazi, nachysta obed. Dnes to byla domaci pizza a ja se na jeden kousek pripojila. Po dvou soustech me zacala brutalne palit pusa. Bud papricka nebo "salam" pekelne palil. Abych se toho zbavila, spotrebovala jsem cele broskvove piticko. A vedle me se culil chlapecek a chlubil se, ze uz snedl pet kousku! Pet kousku tehle pizzy se rovna extrakci chutovych bunek.

 Behem treti (a posledni) hodiny jsem jim poustela Support Lesbiens, jakozto v ramci hudebni edukace. A samotnou me prekvapilo, jak moc se jim to libilo! Prcci tancovali, priste to musit natocit! Jeden chlapecek tancil jako brisni tanecnice. No umite si predstavit zhruba sestiletou brisni tanecnici s pindikem, ve skolni uniforme, tancici na Supporty? 

A to nebylo vsechno! Mala Miray, sestileta roztomila holcicka, se me uprostred krasne Bet My Soul zeptala, jestli bych mohla pustit Gangnam Style. To me rozstrelilo. 

Nahle jsem pochopila vsechny, co po detech touzi, a zaroven i vsechny ty, kteri o tom nechteji ani slyset. Deti jsou plne prekvapeni a to ne kazda povaha snese;)

Dvoji zivot

Vedu dvoji zivot.

Nemyslim tim jeden zivot verejny a jeden tajny. Myslim tim zivot plny rozdilu, opaku, paradoxu.

Zacina to rano - a uplnymi malickostmi. Vymenim pyzamo ve stylu "cim vice puntiku, barev, mickey mouse, kocek, a cehokoli infantilniho - tim lip" za sukni, kosili, dobre strizene sako a boty na podpatku. Dopoledne ucim male deti, hrajeme si na slony, opice, hady a kocky. Odpoledne ucim dospele a ja hraju si na to, ze mi jsou sympaticti a jejich pribehy, nazory a problemy me zajimaji. 

Casto se tam take setkavam s pojmem, jez Turci hojne pouzivaji. Prelozila bych jej asi jako "minutku prosim". Mne ale zivot v jine casove dimenzi dohani k silenstvi, jelikoz tady se rekne jedna minuta, ale v prumeru je to asi sedm minut. Nedavno mi moje chaoticka nadrizena vzkazala, at na ni pockam pet minut. Po dvaceti minutach jsem odesla. Po dalsich deseti nebo patnacti minutach mi vola, kde jsem, ze se musim vratit na jednani. Tak ja nevim, pro me ma jedna minuta jen 60 sekund a pet minut je opravdu jen pet minut. Jakozto tolerani Ceska dodrzuji akademickou ctvrt hodinku, ale vic uz po me nikdo nemuze chtit.

 Po praci obycejne mirim domu. Ale domovy mam dva. Jeden v Demirci, kde bydlime v krasnem velkem byte, vedeme typicky rodinny zivot, odpoledne ci vecery travime se sousedy a je nam tak moc dobre. Druhy domov mam v Gorukle, studentskem mestecku - cili zivot je to ryze studentsky. Bydlim v malinkatem bytecku s Turkyni, abych se naucila jazyk a byla trochu ve stredu deni. Volny cas travime s prateli v nasi oblibene kavarne, kde potkavame jeste vice lidi podobneho razeni. Casto vynechame kavarnu a navstevujeme se v nasich bytech. Zivot v Gorukle je bez lidi okolo nesnesitelne nudny, jelikoz tam neni absolutne nic.

Jelikoz mam dva domovy, mam i dve skrine, dva zubni kartacky, dve chude sady obleceni, dva parfemy i dva ruzne domaci mazlicky. V Demirci mame kocoura Pamuka, s nimz jsem odmitla jakoukoli interakci, jelikoz je to stvoreni, jez lidi pouze vyuziva. Kdyz je zrovna nepotrebuje, dokaze jim to dat pekne (krvave) na jevo. V Gorukle je to o poznani lepsi - mame pejska, irskou terieri slecnu Heru. Je to pes na mazleni, hrani a muzete si jej splest s polstarem. Na druhou stranu kazdodenni venceni je neco otresneho, protoze Hera je asi to nejpomalejsi zvire na svete, jen vsecko ocuchava a obcas popojde.

Mam take dvoji pratele; ceske a ty turecke. Cesti pratele v Cesku nevi, o co tu jde, protoze to se neda vysvetlit, jen zazit. Cesti kamaradi v Turecku zase ziji typicky erasmacky zivot, takze pred rokem bychom si byli urcite blizsi. Pak mam turecke pratele. Holky, ktere se tak nejak vetsinou stykaji zase s holkama. Radi se mezi ne moje spolubydlici a jeji kamaradky, a Talgarovy spolu-erasmacky a jejich kamaradky. Jejich spolecnost je skvela, ale musim se hlidat, vsechno pred nimi rikat nemuzu a diskuze "o vsem" je vyloucena. Vsechny jsou panny, nebo to alespon tvrdi, ci se nevyjadruji. Tema o sexu jsou tedy u kafe s holkama vyloucena. Proto tu mam i kamarady. Napriklad meho draheho Ekinka, jez me zasobuje pribehy o falesnych pannach, jejichz pannenstvi je neprimo umerne tomu, jake auto jejich pritel (ci nahodny muz) ma. Viz, http://moni-v-turecku.blogspot.com/2012/09/relativita-panenstvi.html. S Ekinkem se da rozebrat jakekoli tema. Tabu neexistuje. Zbytek tureckych kamaradu pochazi od Talgara. Tam se take da nejake to tema nakousnout, ale uz ne tak otevrene. Panove se totiz kroti, kdyz jsem s nimi. Jeste si holt nezvykli, ze nejsem Turkyne.

Muj dvoji zivot konci v noci. Zdaji se mi sny, ve kterych se nerozlisuje, v ktere zemi jsem, nebo jakym jazykem zrovna mluvim. To je ten pravy odpocinek...

Zacala zima

Bursa v zime

Po prekrasnem podzimu plnem slunce a teplot okolo 25 stupnu prisla zima. Turecka zima. Neni tak chladna jako ta ceska, ale leze az do morku kosti. Bursa lezi u more, proto je tu vsudypritomna vlhkost. To je pak cloveku mnohem chladneji.

Bursa za deste

Teploty se tu v lıstopadu pohybuji pres den okolo 15 stupnu, v noci okolo 8. Ale prsi. A vite vy, co to v Turecku znamena? 

Hned dve veci:  

Lyzovacka na Uludagu

1. Promacene boty - kvuli absenci odtoku vody a kanalu

2. Spinave boty - kvuli obcasne absenci chodniku a silnic. K te dochazi prevazne ve ctvrtich, ktere jsou nove, vystavba tam zacala treba pred dvema lety a je stale v procesu. Napriklad Görükle, studentske mestecko u univerzity, ktere se stalo stavenistem. Nebo ctvrt Demirci, kde byly prvni domy postaveny pred 2 lety ale teprve pred nekolika tydny byl polozen asfalt. Vysledkem jsou tak strasne zaneradene boty, ze po chvili rezignujete na jejich cisteni a chodite jako prasatka.

Loni jsem to vyresila salamounsky a koupila si nepromokave a snadno omyvatelne boty. Letos se vybudovalo par chodniku i silnic - blatem se uz vetsinou nebrodim a tak jsem si mohla dovolit poridit boty hure omyvatelne, za to ale stale nepromokave. 

Doufam, ze se letos dockam snehu. Tedy myslim jako ve meste. Loni napadl zrovna den po te, co jsem odjela do Ceska. A kdyby se letos nepostestilo ve meste, urcite vyrazim na horu Uludag (2 543 m.n.m.), kde je snih uz davno. No a kdyz uz tam budu, tak si rovnou zalyzuju :)

Zasnezena Unıverzita Uludag 

Statistika veda je, ma vsak cenne udaje...

Jiz par tydnu pracuji na clanku Expat. Nez ho dokoncim a publikuji, chtela bych dokoncit nasledujici clanek.

Omezenost, populismus, kriklounstvi a masova media jsem tu nakousla v clanku Zivot s Turkem http://moni-v-turecku.blogspot.com/2012/10/zivot-s-turkem.html. 

Dalsim prikladem onoho kriklounstvi je "Ne vsichni muslimove jsou teroriste, ale vsichni teroriste jsou muslimove." Take jste to slyseli? Neni divu. Je to klise. 

Jak si predstavite teroristu? Neni to nahodou zasatkovany Arab s plnovousem? Nezalezi, jestli bojuje proti okupaci sve zeme, za sekularizaci, sireni islamu ci proti "zlemu" Zapadu. Takove detaily se prece neresi.

Myslite si, ze pred takovymi patnacti lety byste si ho predstavili stejne?

V roce 2010 byla vypracovana Europolem zprava o stavu a vyvoji terorizmu, z niz vyplyva, ze  99,6% teroristickych utoku v Evrope bylo spachano nemuslimy. Nejcastejsi jsou utoky separatisticke, a to ve Francii a Spanelsku.

Katalansky boj za autonomii

ETA - ozbrojena baskicka separatisticka a teroristicka organizace

Separatismus v Belgii

Vzhledem k predpokladu, ze vetsina interpretu toho slavneho klise-vyroku nevylezla ani za humna, nehodlam patrat po statistikach z dalsich koutu. A pokud by to tyhle pecivaly zajimalo, at si zkusi vyhledat seznam teroristickych utoku v USA, vypracovany FBI.

28. a 29. rijna

Asi pred tydnem me napadlo uskutecnit pozorovani. Potichoucku sledovat v mediich, na socialnich sitich ci skrze me pratele, kolik lidi a za jakych okolnosti se zmini o Dnu vzniku samostatneho ceskoslovenskeho statu, 28. rijna. Posleze srovnat...

Vcera jsem cetla zpravy, sledovala socialni site atd. uplne bezne, jako to delavam casto. Nic zvlastniho. A vite vy co? Probehl projev prezdenta a udelovani statnich vznamenani. Nenasla jsem zadnou zminku nebo pripominku od nepolitiku. Ze by to lide "zazdili", protoze to vyslo na nedeli? Mozna...

Kazda zeme slavi ci "slavi" den vzniku statu jinak. Mohu uvest priklad z Turecka, kde se mi jiz dvakrat postestilo videt reakci lidi na Svatek Republiky (tak nejak bych to volne prelozila). Jde o to, ze si lide navzajem preji "hezky Svatek Republiky" (obdobne jako my "stastne a vesele"). Po cele zemi se konaji upominkove akce a pruvody z vlajkami, loucemi a svickami, odznacky Atatürka atd. Na socialnich sitich maji Turci v tento den jako profilovou fotku tureckou vlajku ci podobiznu Atatürka. A popravde, moje zed na FB se hemzi nejruznejsimi posty o jejich milovanem vudci a krasne zemi. A vite vy co je vtipne? Slavi se hned po tom nasem, tj. 29. rijna!

Milovany Atatürk, vprostred turecka vlajka

Oslavne pruvody

Priklad postu na socialni siti

Priklad postu na socialni siti

Cesi si casto postesknou, ze nemaji hrdiny, nemaji moc na co byt hrdi. Ja bych spise rekla, ze zapominaji, nezajimaji se a to, co mame, pro ne neni dost. Ja jsem osobne pripominku naseho prvniho ceskoslovenskeho prezidenta Masaryka ci  vzniku Ceskoslovenska  na FB nikdy nevidela, a Svateho Vaclava uz tuplem ne. Co je to s nami? Na Valentyna atakujeme kvetinarstvi a cukrarny, cim dal popularnejsi se stava Halloween, ale co nase svatky? Cetla jsem, ze Tomio Okamura zalozil tradici kazdorocniho sazeni Stromu republiky o 28. rijnu. Krasny napad. Jen tak dale! Udelejme z nasich vyroci popularni svatky!

Zpetne vsem preji krasny 28. rijen - Den vzniku Ceskoslovenska!

Cumhuriyet Bayramimiz KUTLU OLSUN!

Zivot s Turkem

Cesi se me casto ptaji, jake to je, chodit nebo zit s Turkem. Slysim spoustu nevyrcenych otazek. Horsi je, kdyz se zeptaji narovinu. To mam pak problemy se nesmat.

Tak jak to tedy je?

Predem musim rict, ze Turek je clovek. Muslim je take clovek. Zni to banalne, ale spousta Cechu si muslima predstavuje naprosto mylne, a zridka kdy mam pocit, ze by si jej predstavovali jako cloveka.

Jsme jen lide, proto rozumim tomu, ze je tak snadne vytvorit si predsudky po spatnych zkusenostech s par jedinci z urciteho etnika ci nabozenske skupiny v okoli. Co me ale zarazi, a zarazet jen tak neprestane, je fakt, ze Cesi maji casto predsudky i (ci hlavne) vuci tem, se kterymi se prakticky nikdy nesetkali a informace cerpaji jen z mainstreemovych medii ci od populistickych kriklounu nebo z cilene zaujatych webu.

S takovymi, co rypou, se automaticky nebavim. Zbytek lidi ma jakousi povrchni znalost techto kultur. Tak jako ja, nez jsem se sem vypravila poprve. 

"Privazou te ke sporaku, omotaji do satku a udelaji ti pet deti, ktery budes muset rodit doma. Navic se budes  manzela delit s osmi dalsimi zenami."

Tak toto jsem parkrat v ruznych obmenach slysela jako varovani pred mym tureckym pritelem. A co na to rict?

Satek

Satek nosim. Desite se? Nemusite, nosim ho totiz maximalne kolem krku. V pritelove rodine zeny satek nenosi, zastancem teto tradice on opravdu neni.

Sporak

Pro Turky (rec je o muzich) je jidlo snad nejdulezitejsi vec v manzelstvi =). Jak jinak si mam vysvetlit, ze kazdy zenaty muz ma tzv. turecky sval; cili pod kosili vice ci mene rysujici se brisko. Nicmene se tu zeny ke sporaku neprivazuji. 

Dalsim zajimavym bodem jsou zeny v domacnosti. Muslimskym zvykem je, ze muz pracuje a zena se stara o manzela a o potomky. Tato tradice vychazi z koranu, kde se na vychovu deti klade duraz. V praxi to dnes vypada tak, ze  nektere zeny jsou doma, jine pracuji. Moznost volby obvykle maji. Nektere rodiny jsou pysne na sve vzdelane a pracujici divky/zeny, jine rodiny (ty konzervativni) jsou hrde, ze napr. dcera pracovat nemusi. 

Pet deti

Ne kazdy muslim chce spostu deti. Nekteri chteji jedno ci dve. Zalezi to na rodine, ze ktere pochazi. 

Polygamie

V muslimskem svete je pocet manzelek omezen na maximalne ctyri manzelky. Respektive je to maximalni mnozstvi, ktere doporucil Mohamed. Polygamie vychazi z faktu, ze ve stredoveku zemrelo mnoho muzu ve valkach (to je moje oduvodneni). V Turecku mnohozenstvi legalni neni. V arabskych zemi toto legalni je, ale jednoduche to neni, jelikoz muz musi plnit sve povinnosti rovnym dilem. Takze se take muze stat, ze mate doma ctyri zenske, ktere vas po pracovnim dnu totalne ztahaji a jeste k tomu vybrakuji penezenku. Potrebuje-li jedna novy satek, musi dostat satek vsechny. 

Polevani kyselinou, rezani hlavy

Kazdy nejspis slysel o muslimech, jez byli odmitnuti a tak danou zenu ci divku polili kyselinou. Toto a dalsi porusovani zenskych prav, jako napriklad nucene svatby, provdavani malych holcicek, ponizujici nebo hruzne fyzicke tresty jako je biti nebo jiz zminene polevani kyselinou, ukamenovani k smrti ci vsudypritomne nasili na zenach, je typicke pro Pakistan a jeho tradicni pravo Vani (jez je samozrejme ilegalni, lec hojne uzivane).

Rezani hlavy jako trest za pokus o rozvod je typicky pro Afganistan, nikoli pro muslimy. Co k tomu muzu rict? Jen to, ze Afganistan je podle zpravy Nadace Thomson Reuters nejhorsi zeme pro zeny.

Bez dcerky neodejdu, nase znama v Kataru, sousedova teta v Saudske Arabii...

Bavi me historky mych kamaradu, jak se jejich teta, kamaradka ci znama vdala do arabske zeme, porodila deti, a po rozvodu si je nemohla odvezt s sebou do Ceska. Casto se ptam, jak to cele dopadlo a cekam, az se alespon jednou, jednou jedinkrat ozve "ale Turek neni Arab, ze".

Mimochodem, jedna spoluzacka na gymplu cetla "Bez dcerky neodejdu" a pak pri zjisteni, ze mam pritele muslima, na me hledela plna obav, nechapavosti a kdo vi ceho jeste. Rada bych ji touto cestou vzkazala, ze alespon ve filmu je posledni zaber na stastnou maminku s dcerkou, ktera utekla z Iranu na svobodu, a kraci k americke ambasade... ...v Turecku. A tento pribeh je asi tak dvacet let stary, tudiz zadna novinka.

Rada bych vsem vzkazala, ze zivot s mym Turkem je bajecny. A jelikoz si na nej nemuzu stezovat, maji alespon moje kamaradky vice prostoru na jejich stiznosti=)

Lahmacun, kroupy, valka a pes

Posledni dobou se toho deje spousta. Pracuji, snazim se nezblaznit z tech 25 deti a dalsich asi 10 dospelych v jazykovce, a z 15 napul deti - napul dospelych erasmaku. Nejen to hybe mym zivotem. Jsou tu i malickosti. Ve ctvrtek mi nefungovala platebni karta a nemohla jsem zaplatit za obed s sebou (pro rodinku). Pan mi v te restauraci tedy vecne sdelil, at penize prinesu v pondeli. To byl pro me obrovsky wake-up. Jako za starych casu. Oni si jsou jisti, ze jim tech 15 lir donesu. Samozrejme, ze donesu. Nedokazala bych se na sebe podivat do zrcadla, kdyby ne. Par lidi me v zivote ucilo, abych nesrovnavala. Ale tady, promin mi to Ladi, nemam jinou moznost - srovnavam; rikam si, co by se asi tak stalo v Cesku. 

To ctvrtecni odpoledne prineslo jeste bourku, a nejen to. V noci ze stredy na ctvrtek dopadla na turecke uzemi strela ze Syrie a zabila pet civilistu. Turecko tento utok opetovalo. V parlamentu zacali okamzite jednat a vlada pozadala o povoleni k vyslani armady na syrske uzemi. To bylo vlade umozneno, pokud to uzna za vhodne. Zacalo se mluvit o valce. Pochazim z Ceska. Jsem porevolucni dite, nic takoveho se tam nedeje, sousedni zeme nevalci. Ani sousedni zeme nasich sousedu. S Talgim jsme to probirali, vsechny mozne intervence, spojence atd. V tu chvili prisla bourka. Vsude cerno, dest a kroupy. Na pronstanstvi za nasim domem se objevil pes. Uplne zmateny; netusil vubec co delat. Kroupy padaly cim dal tim vetsi a jeho to bolelo. Pres dest neslysel nase volani, snazili jsme se jej prilakat pod strechu. Mamka a Talgi se tedy vydali ho bud prilakat nebo zahnat pod nedaleke stromy a krovi. Chudak pes, pres spatne zkusenosti s lidmi pred nimi utikal. Alespon jej nasmerovali na ten remizek. Pejska mi bylo lito, musel byl strasne potluceny a vydeseny. V kombinaci s opravdu silenou bourkou a tmou uprostred dne, vypukly me obavy z mozne valky naplno. Zadna bourka vsak neni nekonecna a i ta mistni hruza prestala. A valka? V Ankare a Istanbulu protestuji mnoha tisicove davy proti valce. Turecko valcit nechce. Nechce intervenci. A doufejme, ze i vikendove odstrelovani je jen bububu. Tudiz se me obavy rozplynuly. 

Zitra donesu 15 lir do restaurace za lahmacun, pejskovy rany se zahoji, snad se i necha ochocit, a valka? Ta neni moc pravdepodobna.

Jak to hlasaly kvetinove deti? "Make love, not war!" Tak jdu podporit mir na Blizkem vychode...