Volby

Měla jsem namyšlený super článek o místních komunálních volbách. Aktivně jsem se zajímala, psala jsem si poznámky, abych se načež rozhodla, že to celé hodím do koše. Vedlejšími účinky těchto voleb totiž jsou: žaludeční nevolnost, bolest hlavy, malátnost, stres, nervozita a noční můry.

Abyste mě chápali, komunální volby tu nejsou takové jako v ČR. Turci je dost prožívají, a zvlášť teď, když může vládnoucí strana dostat na frak. Výsledkem je zablokovaný Twitter a YouTube, všemožné odposlechy, korupce, skandály, údajné nahrávky pohlavního styku premiéra a jeho údajné milenky, anebo třeba vyprovokování Sýrie s útoku na Turecko. 

Takový bordel u nás nebyl ani při přímé volbě prezidenta. 

Jak říkám, jeden by zvracel.

Všude jsou rozvěšené tyhle praporky. Zajímalo by mě, kdo to bude po volbách uklízet.

Bez praporků by to nešlo.

Jelikož jsem ale člověk pozitivní, chtěla bych alespoň zmínit moji "zkušenost" s předvolebním "rozruchem".

Pár týdnů zpátky jsme se vydali na obvyklý nedělní nákup na trh. Tam vždy bývají mraky lidí a politici to ví a využívají toho. Ještě bych měla podotknout, že v naší čtvrti je starosta z nevládnoucí strany. Prvně k nám přistoupil poslanec z AKP (vládnoucí strany, která dává pokyny k útokům na demonstranty a k cenzuře webových stránek a blokaci Twitteru a YouTube). To se mi vůbec ale vůbec nelíbilo, dávala jsem si v hlavě dohromady, jak se turecky řekne "AKP bije studenty", a než jsem to stačila vysypat, začal kafrat do někoho jiného. 

Cítila jsem se, jako když se vám v rybníku o nohu otře ryba, hodně slizká ryba; a znechuceně jsem odkráčela.

Po té jsem s mým Turkem narazila na skupinku rozdávající nějaké letáky a v domnění, že je to ta stejná strana, vracel se mi ten stejný rybo-slizký pocit. Něco jsem odsekla anglicky. Jaké překvapené ale bylo, když se na mě otočil takový malý starší pán, jehož obličej znám z bilboardů a začal si se mnou povídat anglicky. Byl to starosta naší části města, kterému moc fandím a jeho znalost angličtiny mě ohromila. Chápejte, anglicky nemluví ani premiér, ani prezident Turecka. Potřásli jsme si s ním rukou a dostali jsme volební návnady-dárečky. Setkání bylo moc příjemné a pevné věřím, že tento milý pán volby vyhraje i letos.

Jako dárky tu dostáváme karafiáty, ručníky (použitelné) nebo malé šátečky, které u nás slouží jako ubrus.

Volby se konají zítra, 30. března. Proto je v ohrožení zítřejší trh a dnes jsme málem nesehnali moje oblíbené çiğköfte, neb se všichni majitelé a zaměstnanci těchto krámků vydali do svých měst, aby zítra mohli volit. Nechejme se překvapit, jak to všechno zítra dopadne.