Červená čočka v akci

V turecké kuchyni jsou velmi populární luštěniny a ne jinak je tomu u nás doma. Točíme čtvery luštěniny pořád dokola; a to bílé fazole, cizrnu, klasickou čočku a červenou čočku, hvězdu dnešního článku. Tu můžete v Česku koupit snad kdekoli, já ji svého času kupovala v Albertu. Takže žádný strach, že ji neseženete.

Ačkoli moje dětství provázel odpor k polévkám, čím jsem starší, tím radši je mám. A nejvíc ty čočkové.

Klasická čočková polévka, jak jsem ji odkoukala v Turecku 
(jediná turecká polévka, kterou jím a kterou přímo zbožňuji)

Tahle polévka se dá uvařit jak z té klasické čočky, tak i červené. Chutí se moc neliší a postup je podobný, ale ta z červené čočky je rychlejší.

Jedna velká cibule, jedna velká brambora, čtyři hrsti červené čočky, kousek másla, sůl, pepř

Na másle lehoulince osmažím cibuli a bramboru nakrájené na kostky. Já krájím menší, protože polévku na konec nemixuji. Turkyně přidávají i mrkev. Pak zasypu opranou čočkou, osolím, hezky zamíchám a za minutku zaleji horkou vodou. Máte-li vývar, vůbec neváhejte! Zakryji pokličkou, lehce stáhnu plamen a nechám vařit asi 15 minut. V klasické turecké verzi se polévka rozmixuje, často ji dochucují sušenou mátou. Já nechávám, tak jak je, jen dochutím pepřem a až na talíři si každý přisype to své. Za sebe doporučuji zakápnout citronovou šťávou a dotáhnout pálivou paprikou.

Moje pikantní čočková polévka s krutony

Naučila jsem se tady vařit tak nějak za pochodu. Občas je potřeba mít v záloze něco super rychlého, sytého ale i zdravého. A to moje polévka splňuje, protože za dvacet minut mám navařeno, a stihnu i uklidit/kafe/dojít se smetím/apod.

Jedna velká cibule, jedna velká mrkev, čtyři hrsti červené čočky, pár krajíců chleba, česnek a pálivá paprika dle chuti, olivový olej, salča/rajčatová pasta/protlak, dvě střední rajčata/jedna plechovka rajčat, sůl, pepř, oregano, petrželová nať

Dobrý time management je klíčem k úspěchu (abyste stihli to kafe/smetí/whatever), takže než cokoli začnu, zapnu troubu na 200°C, napustím rychlovarnou konvici asi litrem (až litrem a půl) vody. Oloupu cibuli, oškrábu mrkev. Rozpálím olej v hrnci. Pak na kostky (kostičky jako takové nepraktikuji snad nikdy) nakrájím cibuli a mrkev, lehce osmahnu, přisypu pálivou papriku, čočku, velkou lžíci salči/pasty/protlaku, rajčata na větší kousky, sůl, pepř. Dobře zamíchám, zaleju horkou vodou, přiklopím, stáhnu plamen a dál se o polévku nestarám.

Na kostky nakrájím chléb (občas ze zbylého chleba nakrájím kostky, dám je do igelitového sáčku a zamrazím, když je spěch, jako když najde a dá se tak zužitkovat okoralý chléb) hodím na pečící papír na plech, zakápnu olejem, posypu stroužky česneku (nevyloupanými, jen trochu rozmáčklými plochou nože) oreganem a šup na deset minut do trouby. Tady nám vzniká slíbená pauza, po které stačí jen dochutit polévku utřeným česnekem (do lisu jej dávám jen rozmáčklý plochou nože, nevyloupávám jej).

Podávám s krutony ještě horkými z trouby a petrželkou.

Dobrou chuť & afıyet olsun

Moni v kuchyni: Pastýřský koláč / Shepherds pie

V repertoáru mi už dlouho chybělo dobré zimní jídlo. Znáte to, přijdete vymrzlí/zmoklí domů a těšíte na něco horkého, hutného, krémového…

Ne že bychom tu mrzli, to teda v žádném případě, ale občas, když je venku šedivo, chladno a prší, vytasím se s tímto „koláčem“, provoním celý byt a navodím domácí pohodu. Tureckým strávníkům chutná tak, že jsem nestihla vyfotit „řez“.

Jedná se o anglický (uznejte, že Angličané jsou experti na škaredé počasí) Shepherds Pie, který jsem si upravila tak, aby bylo možné jej tady ukuchtit. A musím se s vámi o něj podělit:

½ kg jehněčího/hovězího mletého masa, dva střední pórky, jedna větší mrkev, dvě cibule, necelé kilo brambor, lžíce rajčatové pasty/protlaku/salči, asi 300 ml vývaru, lžíce hladké mouky, lžíce oleje, rozmarýn čerstvý/sušený, kostička másla/půl hrknu mléka, aspoň 150 g měkkého kozího/ovčího sýru

Na oleji smažím na kostičky nakrájené cibule, po pár minutách přidám na droboulinko nakrájenou mrkev a na centimetrové plátky nakrájené pórky. Všechno nechávám v pánvi maximálně deset minut, pak zeleninu sesypu vedle do mísy a na stejné pánvi opeču mleté maso. Když zhnědne (nevidíte už žádné růžové kousky), přidám zeleninu, rajčatovou pastu, mouku, tymián a vývar. Přiklopím a dusím asi půl hodiny (dokud neuvařím brambory). 

Bramborová část je triviální, jedná se o bramborovou kaši, do které vyšlehám kozí sýr. Ten pojídáme každý den, takže nám nepřijde nijak extra aromatický, takže na jedno kilo brambor dám klidně i ¼ kg sýru. Pak už jen vyliju směs z pánve do hlubší zapékací mísy a nahoru navrstvím sýrovo-bramborovou kaši. Vše posypu kolečky pórku a tymiánu a peču asi půl hodiny na 180°C.

U nás se tento koláč osvědčil servírovat se směsí zelených salátů a rajčat.

Dorou chuť a afıyet olsun!

Moni v kuchyni & brokolice

Zkuste to jinak! Už to nemusí být jen zapečená brokolice se sýrem, ale svěží příloha k plátku kuřecího, grilované rybě nebo steaku. U nás tepelně upravená zelenina jede, ale po tomhle se jen zapráší! V létě s tímto "salátem" dělám parádu na pikniku, grilování nebo na iftar večeři. V zimě je brokolicová sezóna, takže kupuji brokolici snad každý týden. Z půlky připravuju tuhle lahůdku, druhá půlka jde do polévky (někdy příště). Tahle brokolice se stala naší stálicí v neděli večer, kdy máme ryby. Jde to tak nějak skvěle dohromady. Navíc, než se ryba/maso upeče/ugriluje, máte brokolici hotovou a se sklenkou v ruce čekáte, až se vaši strávníci dostaví ke stolu, kde jim zanedlouho naskáčí boule za ušima, jak říkávala moje maminka. Zástěry nachystat, jde se na to!

Půl velké brokolice (na tři porce, u nás na dvě - opět!), dvě mrkve, pomeranč, citron, olivový olej, sůl.

Do hrnce s osolenou horkou vodou přijde na silnější kolečka nakrájená mrkev a na růžičky naporcovaná brokolice. Zeleninu dávám do opradu horké vody, prý nepřijde o tolik vitamínů. Brzy hodlám přejít na vaření v páře. Vody také použivám pouze tolik, aby zelenina byla tak tak ponořená ve vodě. Brokolice může klidně i trochu čouhat. Pár minut povařím. Když je brokolice měkká (měkká, ne rozblemcaná), vyndám ji, nechám okapat. Mrkev vařím ještě chvilku. Mezi tím si připravím zálivku. Vymačkám půl pomeranče. Když je hodně sladký, přidám citronovou šťávu (asi čtvrt citronu); někdy dělám i variantu s mandarinkou, to pak citron musí být. Pak vyndám z hrnce i mrkvičku, také nechám zchladit. Vodu nevylívám, používám ji dál v jiných receptech. V servírovací misce smíchám brokolici s mrkví, zaleji citrusovou šťávou a zakápnu olivovým olejem. Jednoduché jako facka!

Dobrou chuť & afıyet olsun

Moni v kuchyni & bulgur

Když jsem žila v Česku, ráda jsem experimentovala s kuskusem, bulgurem, lilkem... Vždycky to ale dopadlo tak, že jsem nenašla zajímavý recept. Nakonec jsem tedy líhla k nějaké klasice, jako bulgur/kuskus smíchaný se zeleninou, sýrem... Nuda!

Už žiju v Turecku nějaký ten pátek, mám svoji vlastní kuchyni a Turka, který hodně, často a rád jí. Obkoukala jsem spostu receptů od Turkyní a lehce přizpůsobila. Prezentovat míním jen recepty, k nimž nepotřebujete nic speciálního.

Dnes bych vám chtěla ukázat můj bulgur. Ano, se zeleninou a sýrem, ale zajímavý. Jednoduchý, nenáročný na suroviny, nápaditý, skvělý. Konec samochvály, už se tu nedá dýchat. Jdeme na to!

jeden hrnek bulguru na tři porce (u nás na dvě), cibule, olivový olej, rajčatová pasta/salča/protlak, rajčata (mohou být i z konzervy), paprika, hrst vlašských ořechů, sůl, pepř, libovolně něco zeleného: jarní cibulka, petržel, ...

V hluboké pánvi s rovným dnem na olivovém oleji osmahnu cibulku a papriku, přidám dvě lžíce rajčatové pasty/salči/protlaku, hrnek bulguru, dva hrnky horké vody, lehce nadrcené ořechy, na větší kousky nakrájená (oloupaná) rajčatam osolím a opepřím. Dobře zamíchám, přiklopím pokličkou a na mírném ohni nechám svému osudu. Po čtvrt hodině či dvaceti minutách se voda vyvaří a bulgur je měkký. Odstavím ze sporáku a někdy přimíchám hladkolistou petržel nebo jarní cibulku. 

Připravím zelený salát (směs salátů "co bylo na trhu", olej, citronová šťáva) a bulgur servíruji s horou bílého (balkánského/feta) sýru. 

U masožroutů stoprocentně budete slavit úspěch na grilování!

Dobrou chuť, afiyet olsun!