Pomoooc, deti se zblaznily!

Znate ten pocit, kdy je vam bidne, chcete se tak akorat zakutat do perin a nikoho nevidet? Ale do prace musite. Tak jako ja. Jenze narozdil od mnohych me v praci neceka stos papiru a databaze. Ceka me tam asi deset deticek. A prave v takovych tech spatnych dnech jsou "me" deti bud tou posledni kapkou, nebo absolutni terapii. Dnes jsem mela to stesti, ze se postaraly o moji terapii. Jeste sladsi a zlobivejsi nez obvykle. Po dvou hodinach mame kratickou prestavku na obed. Par rodicu, kteri deti doprovazi, nachysta obed. Dnes to byla domaci pizza a ja se na jeden kousek pripojila. Po dvou soustech me zacala brutalne palit pusa. Bud papricka nebo "salam" pekelne palil. Abych se toho zbavila, spotrebovala jsem cele broskvove piticko. A vedle me se culil chlapecek a chlubil se, ze uz snedl pet kousku! Pet kousku tehle pizzy se rovna extrakci chutovych bunek.

 Behem treti (a posledni) hodiny jsem jim poustela Support Lesbiens, jakozto v ramci hudebni edukace. A samotnou me prekvapilo, jak moc se jim to libilo! Prcci tancovali, priste to musit natocit! Jeden chlapecek tancil jako brisni tanecnice. No umite si predstavit zhruba sestiletou brisni tanecnici s pindikem, ve skolni uniforme, tancici na Supporty? 

A to nebylo vsechno! Mala Miray, sestileta roztomila holcicka, se me uprostred krasne Bet My Soul zeptala, jestli bych mohla pustit Gangnam Style. To me rozstrelilo. 

Nahle jsem pochopila vsechny, co po detech touzi, a zaroven i vsechny ty, kteri o tom nechteji ani slyset. Deti jsou plne prekvapeni a to ne kazda povaha snese;)

Dvoji zivot

Vedu dvoji zivot.

Nemyslim tim jeden zivot verejny a jeden tajny. Myslim tim zivot plny rozdilu, opaku, paradoxu.

Zacina to rano - a uplnymi malickostmi. Vymenim pyzamo ve stylu "cim vice puntiku, barev, mickey mouse, kocek, a cehokoli infantilniho - tim lip" za sukni, kosili, dobre strizene sako a boty na podpatku. Dopoledne ucim male deti, hrajeme si na slony, opice, hady a kocky. Odpoledne ucim dospele a ja hraju si na to, ze mi jsou sympaticti a jejich pribehy, nazory a problemy me zajimaji. 

Casto se tam take setkavam s pojmem, jez Turci hojne pouzivaji. Prelozila bych jej asi jako "minutku prosim". Mne ale zivot v jine casove dimenzi dohani k silenstvi, jelikoz tady se rekne jedna minuta, ale v prumeru je to asi sedm minut. Nedavno mi moje chaoticka nadrizena vzkazala, at na ni pockam pet minut. Po dvaceti minutach jsem odesla. Po dalsich deseti nebo patnacti minutach mi vola, kde jsem, ze se musim vratit na jednani. Tak ja nevim, pro me ma jedna minuta jen 60 sekund a pet minut je opravdu jen pet minut. Jakozto tolerani Ceska dodrzuji akademickou ctvrt hodinku, ale vic uz po me nikdo nemuze chtit.

 Po praci obycejne mirim domu. Ale domovy mam dva. Jeden v Demirci, kde bydlime v krasnem velkem byte, vedeme typicky rodinny zivot, odpoledne ci vecery travime se sousedy a je nam tak moc dobre. Druhy domov mam v Gorukle, studentskem mestecku - cili zivot je to ryze studentsky. Bydlim v malinkatem bytecku s Turkyni, abych se naucila jazyk a byla trochu ve stredu deni. Volny cas travime s prateli v nasi oblibene kavarne, kde potkavame jeste vice lidi podobneho razeni. Casto vynechame kavarnu a navstevujeme se v nasich bytech. Zivot v Gorukle je bez lidi okolo nesnesitelne nudny, jelikoz tam neni absolutne nic.

Jelikoz mam dva domovy, mam i dve skrine, dva zubni kartacky, dve chude sady obleceni, dva parfemy i dva ruzne domaci mazlicky. V Demirci mame kocoura Pamuka, s nimz jsem odmitla jakoukoli interakci, jelikoz je to stvoreni, jez lidi pouze vyuziva. Kdyz je zrovna nepotrebuje, dokaze jim to dat pekne (krvave) na jevo. V Gorukle je to o poznani lepsi - mame pejska, irskou terieri slecnu Heru. Je to pes na mazleni, hrani a muzete si jej splest s polstarem. Na druhou stranu kazdodenni venceni je neco otresneho, protoze Hera je asi to nejpomalejsi zvire na svete, jen vsecko ocuchava a obcas popojde.

Mam take dvoji pratele; ceske a ty turecke. Cesti pratele v Cesku nevi, o co tu jde, protoze to se neda vysvetlit, jen zazit. Cesti kamaradi v Turecku zase ziji typicky erasmacky zivot, takze pred rokem bychom si byli urcite blizsi. Pak mam turecke pratele. Holky, ktere se tak nejak vetsinou stykaji zase s holkama. Radi se mezi ne moje spolubydlici a jeji kamaradky, a Talgarovy spolu-erasmacky a jejich kamaradky. Jejich spolecnost je skvela, ale musim se hlidat, vsechno pred nimi rikat nemuzu a diskuze "o vsem" je vyloucena. Vsechny jsou panny, nebo to alespon tvrdi, ci se nevyjadruji. Tema o sexu jsou tedy u kafe s holkama vyloucena. Proto tu mam i kamarady. Napriklad meho draheho Ekinka, jez me zasobuje pribehy o falesnych pannach, jejichz pannenstvi je neprimo umerne tomu, jake auto jejich pritel (ci nahodny muz) ma. Viz, http://moni-v-turecku.blogspot.com/2012/09/relativita-panenstvi.html. S Ekinkem se da rozebrat jakekoli tema. Tabu neexistuje. Zbytek tureckych kamaradu pochazi od Talgara. Tam se take da nejake to tema nakousnout, ale uz ne tak otevrene. Panove se totiz kroti, kdyz jsem s nimi. Jeste si holt nezvykli, ze nejsem Turkyne.

Muj dvoji zivot konci v noci. Zdaji se mi sny, ve kterych se nerozlisuje, v ktere zemi jsem, nebo jakym jazykem zrovna mluvim. To je ten pravy odpocinek...

Zacala zima

Bursa v zime

Po prekrasnem podzimu plnem slunce a teplot okolo 25 stupnu prisla zima. Turecka zima. Neni tak chladna jako ta ceska, ale leze az do morku kosti. Bursa lezi u more, proto je tu vsudypritomna vlhkost. To je pak cloveku mnohem chladneji.

Bursa za deste

Teploty se tu v lıstopadu pohybuji pres den okolo 15 stupnu, v noci okolo 8. Ale prsi. A vite vy, co to v Turecku znamena? 

Hned dve veci:  

Lyzovacka na Uludagu

1. Promacene boty - kvuli absenci odtoku vody a kanalu

2. Spinave boty - kvuli obcasne absenci chodniku a silnic. K te dochazi prevazne ve ctvrtich, ktere jsou nove, vystavba tam zacala treba pred dvema lety a je stale v procesu. Napriklad Görükle, studentske mestecko u univerzity, ktere se stalo stavenistem. Nebo ctvrt Demirci, kde byly prvni domy postaveny pred 2 lety ale teprve pred nekolika tydny byl polozen asfalt. Vysledkem jsou tak strasne zaneradene boty, ze po chvili rezignujete na jejich cisteni a chodite jako prasatka.

Loni jsem to vyresila salamounsky a koupila si nepromokave a snadno omyvatelne boty. Letos se vybudovalo par chodniku i silnic - blatem se uz vetsinou nebrodim a tak jsem si mohla dovolit poridit boty hure omyvatelne, za to ale stale nepromokave. 

Doufam, ze se letos dockam snehu. Tedy myslim jako ve meste. Loni napadl zrovna den po te, co jsem odjela do Ceska. A kdyby se letos nepostestilo ve meste, urcite vyrazim na horu Uludag (2 543 m.n.m.), kde je snih uz davno. No a kdyz uz tam budu, tak si rovnou zalyzuju :)

Zasnezena Unıverzita Uludag 

Statistika veda je, ma vsak cenne udaje...

Jiz par tydnu pracuji na clanku Expat. Nez ho dokoncim a publikuji, chtela bych dokoncit nasledujici clanek.

Omezenost, populismus, kriklounstvi a masova media jsem tu nakousla v clanku Zivot s Turkem http://moni-v-turecku.blogspot.com/2012/10/zivot-s-turkem.html. 

Dalsim prikladem onoho kriklounstvi je "Ne vsichni muslimove jsou teroriste, ale vsichni teroriste jsou muslimove." Take jste to slyseli? Neni divu. Je to klise. 

Jak si predstavite teroristu? Neni to nahodou zasatkovany Arab s plnovousem? Nezalezi, jestli bojuje proti okupaci sve zeme, za sekularizaci, sireni islamu ci proti "zlemu" Zapadu. Takove detaily se prece neresi.

Myslite si, ze pred takovymi patnacti lety byste si ho predstavili stejne?

V roce 2010 byla vypracovana Europolem zprava o stavu a vyvoji terorizmu, z niz vyplyva, ze  99,6% teroristickych utoku v Evrope bylo spachano nemuslimy. Nejcastejsi jsou utoky separatisticke, a to ve Francii a Spanelsku.

Katalansky boj za autonomii

ETA - ozbrojena baskicka separatisticka a teroristicka organizace

Separatismus v Belgii

Vzhledem k predpokladu, ze vetsina interpretu toho slavneho klise-vyroku nevylezla ani za humna, nehodlam patrat po statistikach z dalsich koutu. A pokud by to tyhle pecivaly zajimalo, at si zkusi vyhledat seznam teroristickych utoku v USA, vypracovany FBI.