neděle 22. prosince 2013

Moje předvánoční Turecko

Vánoce v Turecku nejsou. Jak již Míša zmiňovala na svém blogu (http://madebymishi.blogspot.com), Turci zaměňují Vánoce se Silvestrem, Novým rokem. 
Pro nás expaty je tudíž advent o to těžší. Nejenže se nám stýská po našich blízkých, ale ještě k tomu jsme ochuzeni o vánoční trhy, rozsvěcování stromu na náměstí, svařák nebo grog na každém rohu, výzdobu (ikdyž tu brněnskou, silně připomínající falus, bych opravdu raději oželela), koledy a vánoční párty/besídky. Letos jsem se tedy rozhodla vytvořit tu Vánoce, tak jak je znám já, vonící po vanilce, skořici a jehličí, s plným žaludkem, strávené s rodinou, blízkými a milovanými.
Abych se dostala do té pravé adventní nálady, zařadila jsem do playlistu vánoční písně... Klik: Queen - Thank God It's Christmas

Oškubala jsem sousedům tůje a vyrobila adventní věnec. Velmi minimalistický...



Po té následovaly veliké nákupy v Ikei...

A když jsem měla byt plný krabic s dekoracemi, přišlo na řadu pečení cukroví. Nejdříve jsem posháněla recepty na cukroví, které je vyrobitelné z tureckých surovin. Tady byla velmi nápomocná jedna z nás, Monika Tutucu, Češka vdaná za Turka, žijící v Istanbulu. Prozradila mi osvědčené recepty a následně trpělivě zodpověděla všechny mé přihlouplé dotazy. 
Kuchyni mám malou a tak posloužilo vše okolo. Ještěže mám kočku, kterou kromě granulí, ryb a syrového kuřete nic nezajímá.

Pusinky z třtinového cukru
Během adventu se nám ochladilo a dokonce i nasněžilo. Vykouzlilo mi to úsměv na tváři. Zledovatělé chodníky, poletující vločky a bílé střechy... Moc mi to připomnělo Česko.

Zasněžená Bursa
Zasněžená Bursa

Venku bylo nasněženo, z kuchyně to vonělo po vanilce a rumu (rumové aroma z Kipy + Talgarova zásoba tuzemáku), tak jsem vnesla trochu vánoční atmosféry do celého bytu.




Perníčky v procesu




Můj první stomeček, inspirovaný šikmou věží v Pize

Silver, zmožený všemi těmi přípravami
Dnes zapaluji poslední svíčku na adventním věnci a večer trávím se širší rodinou. Štědrý večer jsme odložili na 25., protože turecká máma jde 24. na operaci. Už se moc těším až celé turecké rodince představím Vánoce v celé jejich kráse. Donutila jsem všechny, aby nakoupili a zabalili dárky, hezky se oblékli a 25. večer dorazili. Je mi jasné, že Vánoce je moc nezajímají. O to víc mě těší, že se tolik snaží kvůli mně.
Nemůžu se dočkat až ochutnají moje cukroví, uvidí výzdobu, poslechnou si koledy, rozbalí si dárky... O tom, jak to celé proběhlo, poreferuji po Vánocích.

A vám všem milým čtenářům přeji krásné svátky prožité v klidu a ve zdraví s vašimi milovanými.

Žádné komentáře:

Okomentovat