Okolnosti tomu
chtěly, abych si vyzkoušela, jaké to je bydlet úplně sama. Ačkoli jsem se za
posledních sedm let stěhovala osm krát, nikdy se mi „nepovedlo“ bydlet sama. Až
teď.
Nový byt, holobyt
Bydlím ve
studentské vesničce, jež svojí velikostí a množstvím obyvatel předčí kdejaké
středně velké město v Česku. Ale o Görükle vám víc povím až příště… Najít
si tu byt není žádný problém, ale mě tenkrát ukrutně tlačil čas, tak jsem se
nastěhovala do bytu našeho známého, kterému se nepodařilo jej prodat nebo
pronajmout.
Když jsem svůj
budoucí domov viděla poprvé, okna byla téměř neprůsvitná a nedokázala jsem si
nevšimnout plovoucí podlahy šedé barvy. Vybavení bylo prosté: kuchyňská linka
s dřezem, bez sporáku, trouby a ledničky. V koupelně byl pouze záchod
a umyvadlo. Čekalo mě tedy dost práce.
Pár týdnů trvalo,
než mi zapojili elektřinu a vodu, abych mohla začít se zvelebováním. Jaké to
bylo překvapení zjistit, že po umytí oken mám docela pěkný výhled! A šedé
podlahy? To byl bohužel omyl. Šedá byla jen ta pěti centimetrová vrstva prachu.
Pod ní se objevila tuctová „dřevěná“ palubka. Ach jo :(
Zmetci, čekání na Godota a krajkové kalhotky
Od podání žádosti
k zapojení plynu do momentu, kdy mi poprvé tekla teplá voda, uběhly tři
týdny. Tady se na nic nespěchá, prodávají a montují se tu zmetky, na plynaře
doma čekáte celý den, bojíte se zajít třeba jen pro chleba, abyste je
neprošvihli, a oni přijdou v lepším případě v deset večer, v tom
horším druhý den dopoledne, takže den a půl v pr… Servisní technici kombi
plynových ohřívačů vás na sebe ale nechají čekat minimálně tři dny. Nikoho
nezajímá, že venku je teplo (takže sprcha je nutnost), ale ne zas takové, abych
se denně sprchovala v ledové vodě, nemluvě o mytí vlasů… Nicméně poté, co
na zapomenutém sušáku viděli (mimo další oblečení) moje krajkové kalhotky,
začali přicházet ve slíbeném termínu. Nakonec jsem se dočkala teplé vody. Té
příležitosti jsem hned využila a dala si báječnou sprchu. Cítila jsem se zase jako
člověk, čistá a ne za cenu husí kůže a drkotajících zubů. Radost mi ale
nevydržela dlouho. Vykoukla jsem ze sprchy, a co nevidím: moje papuče plavou
kolem plovoucího koberečku – celá koupelna vyplavená! Prodávají a montují se tu
zmetky.
Fajn sousedi
Mám moc fajn
sousedy. Ze začátku jsem je chtěla vystřelit na Mars i s tím jejich
přenosným vařičem, na kterém na chodbě smažili ryby nebo vařili květák a
podobné voňavé speciality. Pak jsem zjistila, že jejich dcera je těhotná a
špatně ty pachy snáší. Ale jak je už napsáno výše, jsou moc fajn. Když jsem
jednou zapomněla klíče zvenku v zámku, zazvonili na mě. Když se mi to
stalo podruhé, zazvonili zase. A když jsem je tam nechala celou noc (považte –
zevnitř jsem byla zamčená takovým tím kolečkem nahoře natřikrát!), zase na mě zazvonili. Prostě moc fajn sousedi.
Žádné komentáře:
Okomentovat